Jak řešit přestup žáka, když škola dítě odmítne

Odpověď:

zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění
Na úvod je nutné odlišit dva právní instituty:

1)      přijetí uchazeče k základnímu vzdělávání (jinak též označované jako přijetí k plnění povinné školní docházky na základě zápisu k plnění povinné školní docházky) dle § 36 školského zákona a
2)      přestup žáka do jiné základní školy dle § 49 odst. 1 školského zákona.

Z dotazu dovozuji, že v minulosti se zákonní zástupci se svými dětmi dostavili k zápisu k povinné školní docházce a od určitého data již byli přijati k základnímu vzdělávání v určité škole (která pro ně byla školou spádovou, nebo jinou školou dle výběru zákonného zástupce) dle § 36 školského zákona.

V případě přijetí uchazeče k základnímu vzdělávání platí pravidlo obsažené v § 36 odst. 7 školského zákona: Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.

V současné době však zákonní zástupci uvedených žáků žádají o přestup z jedné základní školy (ve které žák plní povinnou školní docházku) do jiné základní školy. Pokud budeme řešit problematiku přestupu v souvislosti se spádovou školou, je nutné dále vyčlenit

1)      povinnosti zřizovatele (typicky obce) dle § 178 školského zákona a
2)      povinnosti školy, která svým ředitelem rozhoduje o přestupu z jedné základní školy do jiné základní školy dle § 49 odst. 1 školského zákona.

Je pravdou, že dle § 178 odst. 1 školského zákona je obec povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem47) nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Jedná se o povinnost obce, jejíž plnění škola nemůže bezprostředně ovlivnit.

V případě přestupu z jedné základní školy do jiné základní školy o přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje (§ 49 odst. 1 školského zákona).

O přestupu do jiné základní školy rozhoduje ředitel „nové“ školy na základě žádosti, a to ve správním řízení (§ 165 odst. 2 písm. e) školského zákona). Na přestup žáka z jedné základní školy do jiné základní školy však není výslovný právní nárok (tato skutečnost je vyjádřena slovy „pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví“). Současně je nutné zdůraznit, že ředitel základní školy, která je pro žáka školou spádovou ve smyslu § 36 odst. 5 školského zákona, by měl při rozhodování o přestupu vždy zohlednit § 36 odst. 7 školského zákona. To znamená, že v tomto případě má ředitel základní školy žákovi povolit přestup, leda by tomu bránily vážné důvody (typicky naplněná kapacita školy). Ředitel základní školy je dále povinen rozhodovat tak, aby při rozhodování shodných nebo obdobných případů nedocházelo k nedůvodným rozdílům (§ 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb.).

Ustanoveními právních předpisů, která upravují postup ředitele základní školy v případě, když nemůže povolit přestup žáka z jedné základní školy do jiné základní školy, jsou

–        § 49 odst. 1 školského zákona,
–        § 165 odst. 2 písm. e) školského zákona,
–        zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění.

Správný postup ředitele v tomto případě spočívá v tom, že na základě získaných podkladů vydá správní rozhodnutí, kterým nepovoluje přestup do jiné základní školy. Uvedené rozhodnutí musí být odůvodněno tak, aby bylo přezkoumatelné, a proti rozhodnutí se lze odvolat.

Aby nedocházelo k neomluvené absenci dětí,

a)      má rodič omlouvat absenci svých dětí v souladu se školním řádem do té doby, dokud bude jeho dítě žákem určité školy, nebo
b)      zajistit, aby se dítě vzdělávalo v základní škole, jejímž je žákem, do té doby, než mu bude povolen přestup do jiné základní školy.

Na dotaz odpovídala PhDr. Mgr. Monika Puškinová, Ph. D., Řízení školy

Poradnu Rodiče vítáni otevíráme ve spolupráci s časopisem Řízení školy a aplikací Magistr určenou pro ředitele škol.

Zdroj: http://www.rodicevitani.cz